česky english
Teso.cz Teso.cz Teso.cz Teso.cz Teso.cz

Aktuálně

Emisní faktory pro výpočet emisí znečišťujících látek 2019
29.01.2020

Ve Věstníku MŽP byly v listopadu 2019 vydány vydány aktualizované emisní faktory pro výpočet emisí znečišťujících látek podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb.

Věstník MŽP se sdělením odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., lze nalézt pod níže uvedeným odkazem: sotpr-vestnik_listopad_2019-191118.pdf

Výpočtové faktory pro výkazy emisí za rok 2018
18.06.2018

Na stránkách MŽP byly zveřejněny výpočtové faktory pro výkazování emisí za rok 2018.
Ke stažení zde

Nově vyžadované akreditace
23.03.2018

S účinností od 1.1.2018 může jednorázové měření emisí pro účely plnění povinností stanovených v ustanovení § 6 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší provádět pouze autorizovaná osoba, která je držitelem rozhodnutí o autorizaci k jednorázovému měření emisí v rozsahu referenčních metod posuzovaných znečišťujících látek a osvědčení o akreditaci, v jehož přílohové části budou obsaženy referenční metody posuzovaných znečišťujících látek a postupy AST a QAL2. Podrobnější informace zde.

Návrh emisních faktorů
26.11.2015

V sekci Věda a Výzkum aktuálně naleznete kompletní materiály k zakázce Stanovení EF a imisních příspěvků stacionárních zdrojů pro účely vyhodnocení žádostí o podporu z OPŽP.

« | 1 2 3 4 | »

Rychlý kontakt

Jenečská 146/44
161 00 Praha 6
Telefon: +420 220 560 200
e-mail: teso@teso.cz
Ukaž na mapě

Teso sídlo


Stanovení částic

Státní projekt VaV 740/3/01 Inventarizace emisí - vědecké a technické aspekty vstupu do Evropské unie, část DÚ 01 Vyhodnocení a úpravy stávající metodiky provádění emisních inventur pro škodliviny sledované v rámci protokolů CLRTAP a pro evidence potřebných údajů poskytovaných v rámci implementace směrnic EU, řešitel dílčí části pro ČHMÚ 2001 - 2003. Dílčí zpráva je k nahlédnutí zde.


Postup pro stanovení částic PM10 a PM2,5 v emisích


Anotace dílčí části úkolu

Část projektu VaV 740/3/01 zaměřená na experimentální ověření a vyhodnocení postupu pro stanovení částic PM 10 a PM 2,5 v emisích byla rozdělena do tří etap realizovaných v letech 2001 až 2003. Pro tříděný odběr částic obsažených v odpadních plynech typických zdrojů znečišťování byla zvolena emisní modifikace odběrové aparatury VAPS, výrobce URG Co. US, pořízená pro řešení projektu VaV 740-6-01 Výzkum původu prachu, metodicky navazujícího na program TEPLICE.


V prvé etapě řešení úkolu bylo provedeno ověření třídění částic aparaturou VAPS (E) hodnocením granulometrie záchytů částic na filtrech v jednotlivých třídících trasách aparatury, metodou gratikulárních kruhů v rastrovacím elektronovém mikroskopu. V druhé části byly provedeny úpravy podmínek odběru a opakovaně byla ověřována granulometrie záchytů a dále byla ověřována možnost využití dílčích proudů odpadního plynu ve trasách PM 2,5 pro stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků a vybraných těžkých kovů fixovaných na částice frakce PM 2,5. Ve třetí etapě byly provedeny experimentální práce pro stanovení opakovatelnosti měření a odhad nejistoty výsledků a provedena měření na vybraných zdrojích, doplněná o kontrolní stanovení TSP, s cílem stanovení měrných výrobních emisí PM 2,5 / PM 10 a poměrů zastoupení frakcí PM 2,5 / PM 10 v TSP. V této etapě úkolu VaV 740/3/01 byly řešitelem využity probíhající experimentální práce tzv. „podpisy zdrojů“, prováděné v rámci úkolu VaV 740/6/01. Tyto podpisy zdrojů byly využity také ke stanovení měrných výrobních emisí PM 2,5 / PM 10 nad rámec zadaný nositelem projektu VaV 740/3/01, bez potřeby zvýšení finanční podpory poskytnuté na řešení obou projektů.

Z výsledků stanovení výrobních emisí jednotlivých frakcí částic na typických zdrojích je zřejmé, že tyto hodnoty jsou velmi proměnné a jsou závislé na systému čištění odpadních plynů resp. koncovém odlučovači, použitém na zdroji a provozním stavu zdroje a nikoli na kategorii zdroje. Tato skutečnost musí být zohledněna při aplikaci emisních faktorů frakcí částic, situace je dokumentována na příkladu velkých spalovacích zdrojů na kterých bylo v rámci projektu pořízeno nejvíce hodnot měrných výrobních emisí. Střední chyba při použití emisního faktoru je v tomto případě 46 %, nejvyšší chyba by v tomto případě byla 90 %. Riziko získání nesprávných závěrů při použití emisních faktorů frakcí částic je značné.

Významným výstupem dílčí části projektu je zavedení metody experimentálního stanovení frakcí části PM 2,5 / PM 10, která je nyní pro potřeby resortu životního prostředí standardně v ČR k dispozici. Pro udržení možnosti standardního nasazení této metody je vhodné zachovat kontinuitu zahájených prací a současně postupně získávat experimentální data pro zpřesnění údajů o emisích frakcí částic PM 2,5 / PM 10 a jejich zastoupení v TSP.